Tato obec se dělí na Starý Radostov (západní část) a Nový Radostov (východní část), přičemž Nový Radostov vznikl až po rozdělení panského dvora ve Starém Radostově, kdy vrchnost pronajala část…
Farní škola tu bývala od nepaměti. Nikdy však neměla vlastní budovu, vždy se totiž vyučovalo v najatých místnostech po celé vsi. Podobně tomu bylo s učiteli, kteří byli obcí najímáni za určitý plat,…
Na místě, kde se dnes nachází malá zděná kaplička, jež připomíná stylově i barevně spodní vrátnici nedalekého zámku, měl podle lidové tradice stávat od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou…
První zmínky o zdejším chrámu se vyskytují v Karolinských zakládacích knihách v letech 1384, 1398 a 1417 („Manuscriptus codex Bibliothecae archiepiscopalis Decimae Ecclesiasticae Anni 1384.“). Již…
Nejstarší zmínka o Hrádku pochází z roku 1352, což dokazuje i kniha „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“ od prof. Antonína Profouse: „15. Hrádek (lid. na Hrádku…
Původně toto území náleželo k opatovickému benediktinskému klášteru a jeho pojmenování mělo vzniknout odvozeninou od bájného zakladatele vsi Hroba, což potvrzuje také prof. Antonín Profous ve své…
Zdejší děti chodily od nepaměti do školy v Dřítči, která měla existovat již v roce 1615, ale tento letopočet musíme brát rezervovaně, neboť není přímo doložen. Předtím musela výuka nejspíše probíhat…
Když se podíváme do starých map, např. do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map…
Jak již jeho nápis: „V prsť volnou zaořou zas české pluhy, které po staletí pot náš pily. My sami sklízet budem, co jsme sili a volni volných budeme zas druhy. Postaveno na paměť rozdělení půdy…
Tato obec s protáhlou návsí měla obdržet svůj název podle toho, že zde žili moudří lidé, kteří si dovedli ve všem dobře poradit, alespoň podle Františka Ladislava Sála a jeho knihy „Pohádky, pověsti…
Pondělí: 8:00 - 12:00
Středa: 8:00 - 12:00 17:00 - 19:00